VELEŇSKÁ PENTLE, hřiště SLAVOJE VELEŇ 11.6.2011

Druhou červnovou sobotu se konal na hřišti Slavoje Veleň 2. ročník soutěže v chytání a kopání pokutových kopů Veleňská pentle.

Jako vždy alfou a omegou těchto akcí, konaných pod širým nebem, je počasí.

Předpověď sice naznačovala přeháňky v odpoledních hodinách (nakonec také dvě krátké přišly, ale byly spíše osvěžující), ale ráno i celé dopoledne zastihlo Veleň krásné slunečné počasí.

Celou den odstartoval zápasem žákovských družstev Veleň - Jirny. Po bezbrankovém poločase se trenér domácích (jinak taktéž člen naší odbočky) Pavel Nedorost odhodlal, jak se později ukázalo, k zásadnímu střídáni. Poslal na hřiště mého syna Jirku (samozřejmě také člena naší odbočky) a ten se mu odvděčil gólem do sítě hostů. Za jeho vůbec první soutěžní gól v životě byl spoluhráči odnesen na ramenou až do středového kruhu. Branka domácí nakopla a do konce zápasu ještě přidělili hostům na cestu domů dva banány. Když pak po závěrečném hvizdu znělo z kabiny domácích skandovaně jméno našeho kluka, odešel jsem skrýt slzy dojetí do křoví...

Lepší začátek dne, na který jsme se všichni tak dlouho těšili, jsme si nemohli přát.

Přípravy vrcholily a hřiště se pomalu začalo zaplňovat prvními soutěžícími.

Ihned po skončení mistrovského zápasu byla totiž na pořadu dětská pentlička. 32 startujících bylo záhy nalosováno do herního plánu a mohlo se začít. Před brankou se střídali různorodé dvojice dětiček od snad 3 let až po 12 ti leté sportovce.

Kopy a chyty každý prováděl tak jak mu jeho věk, umění, nebo nervozita dovolovali a než jsme se nadáli, měli jsme před sebou utkání o pomyslný bronz. V něm si to rozdali Honza Hlaváč s Danem Dušákem, z nichž byl úspěšnější druhý jmenovaný. Finále pak mělo překvapivé složení. To, že se do finále dostal Pavel Malý až tak nepřekvapovalo, ale že jeho soupeřem bude dívka Kateřina Ivečič, to už trochu ano. Nutno zde dodat, že ve finále stanula naprosto zaslouženě. Celým turnajem prošla suverénně a razance a přesnost jejích střel jakožto i postřeh v brance zasloužili uznání všech přihlížejících. Své kvality potvrdila i ve finále a celou soutěž s přehledem vyhrála! Vítězem však byli všechny děti, které se nebáli postavit do branky, či pokusit se obelstít přesnou střelou svého soupeře.

Však si také všichni domů odnesli tašku s dárky od našich sponzorů, nebo pamětní list. Vítězka pak obtěžkána cenami mohla se svými rodiči začít slavit.

To už se, ale pomalu schylovalo k hlavní soutěži. Losování proběhlo bez problémů, každý ze soutěžících obdržel krásné prkénko s nožem, energetický nápoj, otvírák, slevu 10% na veškerý sortiment firmy Bazénová pohoda, či slevu na laserovou operaci očí od Oční kliniky Horní Počernice a mohlo se začít.

Dvojice střídala dvojici, byli jsme svědky někdy opravdových soubojů na ostří nože, stejně tak duelů, kdy evidentně soutěžící pojali svá klání s humorem a nadhledem.

Nechyběl opět nejstarší startující Alois Nedorost v dnes již prvoligovém dresu pražské Dukly. Po prvním kole mu byla předána láhev vína spolu s číší se znakem naší odbočky. Mezi soutěžícími jsme stejně jako loni přivítali výpravu přátel z Kolína a i přes časový press jsme se snažili najít chviličku na diskuzi, stejně jako jsme se pozdravili s výpravou přátel z Klatov, kteří tentokrát zůstali mezi diváky.

Naši členové si vedli střídavě úspěšně. Zatímco já jsem vypadl již před měsícem, když jsem upadl do vody, ostatní vypadávali tak nějak postupně. Pavel Nedorost (loňský bronzový) již v prvním kole, Fanda Kaiser v kole třetím, můj bratr zopakoval přesnost střel a dostal až do kola čtvrtého, to však bylo také nad jeho síly. Náš červenobílý prapor tedy donesl nejdál, tedy až do semifinále Pavel Dvoriak. Byla na něm však až příliš vidět nervozita a jen on sám nejlíp ví, jak blízko byl finálové účasti...

V boji o bronz na něm pak bylo znát zklamání ze semifinálového duelu a obsadil nevděčnou bramborovou čtvrtou příčku. Jeho pokořitelem se stal Ondra Novák, který tak bral pomyslný bronz.

A bylo zde finále. Proti sobě stanuli Roman Černovský a loňský vítěz Lukáš Vízner. Pouhý pohled na obě těla finalistů dával jasně tušit kdo, že je tady favoritem. Leč Roman prokázal pevnější nervy a ovládnul to ryze sparťanské (nevím, příště je asi necháme kopat medicinbalem :-)) finále.

Po slavnostním vyhlášení a předání hodnotných cen od našich sponzorů, okamžitě následovala bohatá tombola, ve které díky štědrosti našich sponzorů měl každý startující zaručeny dvě ceny. Stůl se pomalu vyprazdňoval až si i poslední dárek našel svého šťastného majitele. To byla pomyslná tečka za 2. ročníkem myslím si, že podařené Veleňské pentle.

Večer však ještě neskončil a dlouho do ranních hodin jsme rozebírali naše úspěchy, či neúspěchy.

Na závěr bych rád ještě jednou poděkoval firmám Barracuda BS, Bazénová pohoda, Casio, Game CZ, Oční klinika Horní Počernice, Segafredo Zanetti, Sodastream a paní Zdence Čadové za podporu. Bez nich bychom nemohli udržet vysoko nastavenou laťku z loňského roku.

Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří se na přípravě a průběhu akce podíleli -

Bačovi za auto, Pepčovi za dřevo, Jardovi Nedorostovi za auto s vlekem, Luďovi a Slamákovi za gril, Jardovi Švejdovi za opět vynikající prasátko, kapele Joudův Píst za aparaturu, fotbalistům Slavoje Veleň za pomoc s organizací, Pavlovi Hlaváčovi za stan a pivní sety a manželkám za všechno!!!

Jestli jsem na někoho zapomněl, omluvám se, ale opravdu děkuji všem, kteří nám nějakým způsobem pomohli!!!

V neposlední řadě také děkuji všem, kteří se Veleňské pentle zúčastnili a těšíme se na vás příští rok na 3. ročníku.

TATA

Další článek o pentli je na webu přátel z Kolína >>>>

Veleňská pentle na webu FO SLAVIA >>>>